S.K.I.B.B. - 116. Ještě poslední úpravy před bojem...

30. prosince 2014 v 12:00 | Bai |  S.K.I.B.B. Ultima Battaglia

116. Ještě poslední úpravy před bojem...


Skládala jsem poslední zbraně do příručních vaků u Whisperova boku a upravovala výstroj, kterou měl být Nasgul obrněn, aby jej náhodou něco nezranilo. Hlavně sme museli chránit jejich břicha, jež byla ze spodu hlavním terčem útoku a také krk s hlavou. ,,Sedí ti to, netáhne to nikde? Je to v pohodě?"Podívala jsem se na bílého draka, který pouze zafuněl a hrdě se postavil. Sama jsem byla vyzbrojená asi čtyřmi ostrými stříbrnými čepelemi, zasunutými za opasek. Asi jako většina jsem na sobě měla vysoké kožené černé boty, do nich zasunuté černé kalhoty, bílou košili a na ní černý háb. Ještě to ráno jsem Ishanayua ve spěchu vyslala do světa lidí, aby odnesl Way i s Yoshiem do bezpečí. Napadla mě jen jedna osoba, která byla schopná pohlídat děti... Jop, Jaina se toho úkolu zhostila, nikdo jiný mě v tom momentě nenapadl, svoji dceru jsem sebou do války vzít nemohla a nechat ji v podzemí sídla, v případě, že by se upíři opravdu dostali skrz naši legii, bylo nemyslitelné. Hakku s tím nápadem souhlasil, stejně jako Keisuke a Sari, tudíž nebyl problém. Já sama měla být součástí letky, po boku Batta a Angee velit útoku z nebes. Slunce pomalu zapadalo za obzor, první útočné linie se již vydaly na svá místa. Levá se skryla v lese, zatímco pravá vyjela před několika minutami na koních, jejich útok měl být vedený ze západních kopců. Vyšla jsem na nádvoří, Whisper šel pomalu za mnou. Zde už se shromaždoval klan Kolbokerů. Někteří letěli na Lignudech, jiní na gryfinech, byla to zvláštní směsice, ale pokud nám to mělo vyhrát válku, nikdo v tom neviděl problém. Ladně jsem vyskočila na Whisperův hřbet a čekala, až ze stáje výjde Angee, která měla zkusit výšku ze Stormova hřbetu. ,,Jsi si jistá tím, že to zvládnu?"Křečovitě se držela krku černého draka a s očima vytřeštěnýma sledovala kostky na nádvoří pod sebou. Ang měla na zádech mošnu s šípy a lukem, u boku dlouhý meč, na jedné straně obdařený ostny. ,,Jo... Když jsem to dala já, musíš i ty." Poškrábala se na hlavě, nevypadala moc přesvědčeně. Shlédla jsem k východu ze stájí, odtud právě vyšel Hakku, vedouc za sebou velkého černého koně. Ang zasněně sledovala majestátní zvíře, div samým obdivem a závistí nezačala slintat. V jejích očích jsem viděla hvězdičky, bylo to jasné... Ang dostane k Vánocům koně. ,,Angee chtít to krásná zvíře!"Zaraženě jsem pohlédla na svoji nejlepší kamarádku. ,,To je Titán, Hakkuův kůň a dárek od mé matky, který mu po sobě zanechala. Myslím, že ten jen tak nedostaneš." Pokrčila jsem rameny a začala utahovat přesky na Whisperově brnění, mezitím co mě Angee zoufale pozorovala, doufajíc, že jí věnuju nějakou pozornost. ,,Tak co? Připraven do bitvy?" Poplácala jsem bílého Nasgula po krku, vydal tiché zavrčení. Ze stájí právě vyletěl Batt, měl pod sebou největšího a nejstaršího Gryfina, za nímž pak vylétli i ostatní. ,,Tak jo, všichni poslouchejte, utvoříme formaci! Já poletím vepředu napravo a nalevo odemě se budete rozpínat po obloze, celé to budou uzavírat Angee s Beli, které budou linii jistit zezadu! Je vám to všem jasné?!" ,,Ano!"Ozvala se hromadná odpověď. Naposled jsem pohlédla na Hakkua. ,,Dávej na sebe pozor." Zašeptala jsem s obavami. Nechtěla jsem ho opouštět, nejraději bych zůstala na zemi s ním, ale sám mě poslal do oblak a já se nemohla postavit proti jeho rozkazu. ,,Ty taky!" ,,Pozor letko, vyrážíme!"

Slunce pomalu začalo vycházet nad obzorem, když se legie upírů dala do pohybu. Skoro všichni museli jít po vlastních. Vlastně jediný kdo se vezl na koni byl Kaen, jeho generálové, Eginds a Bast. Awayu vezli zavřenou v mřížovaném povoze taženém dvěma koňmi, který řídil Zecko. Basten dostal na starost hlídat povoz zezadu. ,,Uvidíme mámu s tátou..."Awaya se nahnula k mřížím, s mírným úsměvem sledovala svoje dvojče. Bastenovi se u boku leskl meč, tajně doufal, že ho dnes nebude muset použít. Měl přes hlavu přehozenou kapuci, takže mu moc nešlo vidět do tváře. Klidně pohlédl na svoji sestru a dál hypnotizoval pohledem úpatí skal před sebou. Také se na rodiče těšil, doufal, že jsou oba v pořádku a že je oba dnes uvidí, ale zároveň si musel uchovat svoji tajnost. Kaen nařídil vyjet ráno, aby se přes den mohli skrýt před přímým sluncem ve stínech severského lesa a večer zaútočit na démony. To ještě netušil, že démoni o jejich útoku vědí. Beyagi dokázala do upíří pevnosti proniknout tolikrát, že by to "lord" ani na prstech jedné ruky nedokázal spočítat. Navíc ráno zahlédl další temný mrak na obloze, začínal mít podezření, že tohle neskončí úplně Happy Endem.Slunce se akorát vyhouplo na oblohu, když překročili vrchol severní hory a v jejím stínu pokračovali dál do lesů. ,,Baste...?"Špitla upírka ve voze, tiše k ní shlédl, sledovala oblohu mezi korunami stromů. Začalo se zatahovat, neměl na tom však přičinění žádný mrak, ani měsíc, že by zakrýval slunce. Něco se hnalo po obloze směrem na jih, přímo k démonnímu sídlu. Batt pobídl koně do mírného cvalu, aby se dostal na úroveň Zecka. ,,Co to je?" Kývnul hlavou směrem k obloze. Mladý kříženec se podíval stejným směrem, následně opět obrátil pohled na cestu před sebou. ,,Jsou to bytosti ze země daleko za severem. Sledují nás už delší dobu, ale jsou v jistém ohledu neškodné. Vlastně po nás uklidí jen bordel na bojišti, když to tak řeknu." ,,Něco jako démonní úklidová četa? Kosmetičky podlahových krytin?" Zeptal se upír, pokusil se o trochu humoru, aby rozptýlil tu napjatou atmosféru. Zecko na něj však jen pohlédl, přičemž si zkousl spodní ret. ,,Jo, nějak tak..." Basten opět zpomalil krok koně, na úroveň Awayi. Všimnul si jen Kaena, který zvedl pravou paži, čímž dal své legii povel k zastavení. Rychle obrátil koně, tryskem objel upíří vojáky až ke Kaenovi, který zrovna něco řešil se svými generáli nad mapou. ,,Démoni náš útok nebudou čekat. Oni musí zaútočit ze všech stran, budou drásat, trhat na kusy, sát jejich krev a zbytky házet na hromadu ohně. Jakmile zemře poslední démon jejich rukou, nechají spálit i jejich sídlo. Hlavní však je, aby nepřežil žádný z nich. Jsou jako mor, pokud je nevybijí všechny, budou se dál množit a za několik století tu máme další povstání, další válku." Všichni generálové souhlasně pokývali, následně se legie dala opět do pohybu. Basten čekal bokem, poté co vyslechl rozhovor "lorda" s jeho generálími kumpány. Přemýšlel, co by měl v této chvíli dělat. Kaen neví, že je syn Angee s Battem, musí vymyslet nějakou finut, nějaký plan, jak vrazit upířímu lordovi kudlu do zad...

Měla ještě nějaký čas, než se střední zadní linií mohla vyrazit, proto bloudila po sídle, procházela sklepy, kde se ti zruční připravovali na raněné. Nakonec došla až do Hakkuovi laboratoře, kde na stole ležela ona bytost, jež ji našli u hrobu démončiných předků. Dlouhou dobu stála opřená o stěnu a tiše sledovala zvláštní postavu. Čekala, jestli se nějak pohne, to se ovšem ani po 10-ti minutách nastalo a jelikož byl čas vydat se na cestu, zavřela za sebou dveře a v rychlosti vyskočila z okna na chodbě. Ladně doskočila na náměstí hned vedle koně, na němž měla jet. Byl vybaven, u boků měl kožené vaky se zbraněmi, pevné otěže a sedlo, ve kterém se démonce bude dobře sedět. Celkem ji naštvalo, když Hakku prohlásil, že povede střední zadní linii a ne jak si původně myslela Aikovi démony v čele, ale nemohla se stavit proti slovu někoho, jako byl Hakku. Pohlédla na hrstku démonů, kteří tvořili její skupinu. Byli namíchaní ze všech kmenů, dokonce zde bylo i několik upířích nomádů, které dovedl Ishane. Utahovali sedla a dodělávali poslední úpravy, aby mohli vyrazit. Na nádvoří se s nimi přišli rozloučit i ti, co zůstávali ve sklepeních. Beyagi se s lehkostí vyhoupla do svého sedla, přitáhla si otěže a klidně pohlédla na skupinu před sebou. ,,Tak jo, máme jistit hlavní skupinu zezadu. Ty, pokud by se vyskytl nějaký problém, použiješ kouzlo, kterým dáš signál ostatním." Pohlédla na mladého muže z klanu temných démonů, ovládající magii a kouzla. Ten pouze krátce přikývl, vše mu bylo naprosto jasné, neměl žádné námitky, hlavně nechtěl odporovat Beyagi, dobře znal její minulost a věděl, že tato mladá démonka jde doslova přes mrtvoly a naprosto se vyžívá v mučení svých obětí. Nikdo nechtěl být jejím nepřítelem a spousta jich nechápala, proč právě Aiko stojí po boku někoho takového, když mučení k smrti nenávidí. Bey chytila otěže do jedné ruky, druhou zvedla směrem k obloze. Nosem nasála vzduch, byl těžký nesl sebou pach smrti a blížící se pohromy, kterou také značila černá mračna na obloze. Dnešek bude možná jejich poslední... ,,Střední zadní linie, připravte se!" Každý vyskočil na svého koně a silně sevřel otěže. ,,Pojďme pohlédnout společně smrti do očí..." Bey se tryskem rozjela ze sídla, koně řídila pouze jednou rukou, druhou držela nataženou za sebe, byla v předklonu, aby měla menší odpor větru. Její skupina ji následovala stejným způsobem. ,,Možná naposled, nebo se tento den také stane zlomovým, ti špatní půjdou zpátky do věznic a ti dobří nastolí v naší zemi konečně pořádek. Myslím že váhy života se začínají dávat do pohybu..."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vicky Vicky | Web | 30. prosince 2014 v 12:17 | Reagovat

skvelé :)

2 Anies Anies | 31. prosince 2014 v 18:28 | Reagovat

Konečně se to blíží k závěrečné bitvě...pěkné a těším se na další a teď jsem si uvědomila, že ještě mám napsat ten popisek že? :D, jaj, tak Yami s Leiem se mají na co těšit :D

3 Lina-Ayasa Lina-Ayasa | E-mail | Web | 1. ledna 2015 v 12:42 | Reagovat

škoda že už bude konec :( ale dílek pěkný, povedl se ti. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama